Rozhledna Vartovna + soutěž

Kdy jste naposledy jen tak opékali na palici u táboráku? Já už tak dávno, že si to ani nepamatuju. A tohle léto jsem aspoň jednu takovou opékačku spolu s nějakým výšlapem chtěla podniknout. Naplánovali jsme si to s přítelem na tento víkend, ale pak se nám do toho začaly plést další věci a bylo jasné, že to do víkendu nenacpem. Najednou se ale přítel zeptal, jestli si nevyjedem na výlet ve čtvrtek. Prostě jen tak, po práci. No a já si vlastně řekla – proč ne? :)

Jsem člověk, co miluje spontánní věci. Z takových pramení vždycky ty nejlepší zážititky. Ano, ráda si různé věci i naplánuju, ale jinak člověk určitě potřebuje v životě i právě tu spontánnost. Dělat věci jen tak, rozhodnout se teď a tady. Co nám vlastně brání podnikat občas výlety uprostřed pracovního týdne? Vlastně nic!

Vyrazili jsme teda hned po práci autem kousek za Vizovice, kde se nachází rozhledna Vartovna. Zaparkovali jsme asi 2 km pod ní a udělali si krátký výšlap nádherným lesem.

Nikdy jsem nebyla člověk, co by splynul s přírodou jen tak a jezdil třeba stanovat a podobně. Nevím, která houba je jedlá a která ne a neznám názvy všeho, co v lese roste. Stejně ale musím říct, že přírodu miluju a když vidím ostružinu, vím, že to je slast a už ji dávám do pusy.

Hned jak jsme šli chvíli lesem jsem cítila, jak do mě proudí ta energie. Jako bych se právě probudila po vydatném spánku. Většinou v práci po obědě usínám a zbytek dne už se se mnou únava táhne dál, ale tadá - stačí si vyjít do přírody a únava je pryč. Ono totiž není unavené tělo, ale hlavně mysl. A když hlavě najednou dodáte čerstvý vzduch a klid lesa, probudí se a uvolní. A že já to tento týden potřebovala jako sůl! Tento týden pro mě byl docela náročný. Byla jsem dost ve stresu a pod tlakem, což pak vyústilo v nutnost udělat jedno dost důležité rozhodnutí. (Což tu ale teď nechci probírat, protože je článek o něčem jiném, takže o tomto třeba za pár měsíců. Uvidíme, jak se vše vyvine. :))

Abych tedy pokračovala. Nedávno jsem dostala možnost skrz spolupráci vyzkoušet na naše výletování batoh Lowe Alpine Edge II 18 z eshopu Affekt. Je to batoh o objemu 18 litrů. Je určený jak pro turistiku, tak na běžné nošení do města. Má klasická záda s tunelem uprostřed na odvětrávání zad. Na bocích batohu jsou síťované kapsy. Dál vrchní a přední kapsa na zip, organizer, bezpečnostní kapsa, kompresní pásky, klip na klíče nebo úchyty na připevnění cyklistické přilby.

S přítelem výletujeme opravdu hodně. A to se nějaký batoh vždycky hodí. Většinu věcí ale jako správný chlap nosí právě on. Mě bohatě stačí, že mám na krku zrcadlovku a ve svém ruksaku (který je teda spíš módní, než praktický, co si budem...) pár drobností. Přítel ale brává do batohu kolikrát i nějaké to pití a něco na zub, mikiny, občas svoji menší PMR vysílačku. Nosí tak tedy věci pro nás oba a nejvíc se mu na to hodí batoh tohoto typu. Proto jsem ho taky vybrala v jeho oblíbené zelené barvě, aby mu hezky sedl. :)

Co se mi nejvíc na batohu líbí (i když je to taková drobnost a blbůstka, ale zas může být docela užitečná), je píšťalka, která je u jednoho z popruhů. Možná je to už dnes běžná věc, ale já osobně se s tím u batohu ještě nesetkala. Má také úchyt na trekingové hůlky, které my teda nepoužíváme, ale těm, kdo ano, to určitě výletování usnadní. Když má výletník hůlky a nechce se otravovat s tím, že je musí držet pořád v ruce (třeba i právě při šlapání schodů na rozhlednu) lehce je zastrčí do úchytů, má je stále u sebe a má volné ruce. Lowe Alpine navíc dává doživotní záruku na výrobní vady.

Pro zvětšení fotek na ně stačí kliknout.

Na rozhledně bylo nádherně! Musím říct, že na Vartovně je super, že je docela prostorná a široká. Schody jsou sice točité, ale tím, že nejsou úzké se po nich jde dobře jak nahoru, tak i dolů. Navíc se nemusíte složitě vyhýbat někomu, kdo vám jde naproti, protože se opravdu vedle sebe vlezou klidně tři lidi. Rozhledna je moc krásně řešená. Za vstup sice zaplatíte dvacku, ale je poznat, že je rozhledna udržovaná.

 

Jak jsme se porozhlédli, vydali jsme se lesní cestou zpátky a po chvíli se usídlili u malé chatičky, kde bylo utvořené ohniště. Užili jsme si fajn podvečer opékáním, povídáním a vůbec prostě jen tím pobytem v přírodě. x)

Do batohu se nám vlezlo všechno potřebné na opékání. Než jsem to ale vyfotila, všechno jsme snědli a batoh tak hezky vyprázdnili. :D Nazpátek se ale ještě hodil na posbírané odpadky a zbytek pití.

Mimochodem, opékali jsme u lesa, takže samozřejmostí bylo oheň pořádně uhasit, my si na to vzali celou lahev čisté vody. A prosím i vás všechny - pokud kdekoliv venku rozděláváte oheň, byť jen malinký a krátkodobý, jako my, přesvědčte se při odchodu, že je pořádně uhašený. Ta malá chvilka navíc nikomu neublíží, za to by hodně mohlo ublížit, kdyby se to nezkontrolovalo. Je to věc omílaná pořád dokola, ale neodpustím si to, i když budu trošku vypadat jako moralista.

No, výlet jsme si užili hezky, stihli jsme být do devíti doma (při výjezdu ze Zlína cca o půl 4) a určitě bych ráda jednou za čas vyrazila takhle uprostřed týdne zase někam. Poslední roky se hodně snažím, abych neměla život stereotypní a podnikáním takovýchto věcí, které mám ráda, se mi to docela daří. Tak to třeba zkuste taky. :)

SOUTĚŽ

Tento článek vznikl ve spolupráci s eshopem Affekt a agenturou GetFound. Pokud se vám věci na eshopu líbí, můžete si právě zasoutěžit v letní outdoorové soutěži. Vyhrát můžete poukaz na nákup v hodnotě 3000 korun, termosku Esbit o objemu 1 litru nebo čelovku Petzl Tikkina. Každý měsíc navíc nejaktivnější účastník soutěže získá Outdoorovou kuchařku od Petry Prospěchové. K zapojení do soutěže vám stačí opravdu málo. Jak to udělat, se dočtete přímo tady na stránkách Affektu. Máte na to čas ještě do konce září. ;)

Tak přeju hodně štěstí a pište do komentářů, jaká rozledna se vám líbí nejvíc a kam za ní, třeba vyrazíme příště tam. ;)