Chceš nějakou audioknihu? Tady na Audiolibrixu najdeš můj slevový kód 20% na první nákup.

57. Zlín Film Festival (2017) - z kina 1/2


Zdravím! 
Právě nám ve Zlíně běží Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež, který mám moc ráda a aktivně se ho účastním od dob, co ve Zlíně bydlím. Já i přítel jsme totiž docela kulturní nadšenci. A na filmy obzvlášť!

O celém festivalu vždycky píšu takový malý report, no a tentokrát jsem se rozhodla rozdělit report o film festu na tři články. Na ten hlavní, ve kterém bude plno fotek a kde vám chci říct, co vše na festivalu najdete, si musíte ještě chvilku počkat. Plánuju ho až po skončení festivalu, takže bude zhruba za týden. Dneska tu pro vás mám ale článek s krátkými recenzemi filmů, které jsem při první půlce festivalu viděla. (V sobotu večer budou asi recenze druhé půlky filmů, ať to jeden článek není moc dlouhé.) Festival je sice primárně určen pro děti, ale v programu se najde i plno filmů, které potěší i dospělé. Na každý film můžete za směšných 39 korun, což je super, nebo taky můžete využít film pasů, při kterých máte zvýhodněné ceny na více filmů za jeden den, tři dny nebo celý týden. Já letos vyhrála akreditaci na celý týden, přítel si vstupenky dokoupil a filmové šílenství mohlo začít. :))

Teď už k samotným filmům! Vybrali jsme jak kvalitnější filmy, tak i nějaké oddechovky. Vezmu ve stejném pořadí, jako jsme na filmy chodili, na prvních dvou jsem byla sama, protože byl přítel ještě v práci, ale musím mu je určitě někdy pustit!


Článek je dost dlouhý, ale nikdo neříká, že musíte číst všechno, třeba vás zaujme jen pár filmů, však dejte do komentářů vědět. ;)

(Odkazy: csfd.cz)

London Town, režie Derrick Borte
2016, drama, USA
hodnotím 4/5
Skvělý film, jak pro dospělé, tak hlavně pro teenagery. "Zažijte hudbu a energii punkového undergroundu 70. let!" zní první věta popisku filmu. A že fakt zažijete! Film má skvělou hudbu a díky ní i tu správnou atmosféru. Ale hlavně má i zajímavý příběh patnáctiletého Shaye, který žije se svým otcem a sestrou, ale o všechno se musí postarat sám, když má jeho otec nehodu a musí si poležet v nemocnici. Při tom ale stíhá poznat Vivian, Londýn i kapelu The Clash. Tím vším se mu otevře úplně nový svět. Navíc přijde na to, že není vlastně tak úplně super, že jeho matka je taková fajn kámoška, která žije ve squatu a nic neřeší. 
zdroj: rogerebert.com

Normální autistický film, režie Miroslav Janek
2016, dokumentární, Česko
hodnotím 5/5
Pro mě asi nejsilnější film celého festivalu. Jak už název vypovídá, je to dokument o autistech, tady konkrétně spíš o autistických dětech a dospívajících. Musím vyseknout opravdu velikou pochvalu tvůrcům, strašně moc se jim povedlo (možná nejenom) mě vtáhnout do autistického světa. Sice to obyčejný člověk nikdy podle mě nemůže pochopit tak, jako přímo autista, který v tomto světě žije, ale tento dokument vás k tomu přiblíží hodně, hodně blízko. 
Film sleduje střípky životů pěti dětí a můžeme krásně sledovat, jak je každý jedinečný a dokonalý. Mě to hodně pomohlo autismus o trochu více pochopit. Že všichni nejsou stejní, že se autismus nedá popsat slovy, která by seděla na všechno. Každý autista se může chovat úplně jinak. Na některých na první pohled ani nepoznáte, že jsou aspíci, jak si sami podle aspergerova syndromu říkají. Jeden je ve svém světě naprosto šťastný, druhý si přeje zemřít. Vlastně to mají v tomto stejně, jako lidé bez AS, prostě je každý jiný a každý si život užívá nebo neužívá jinak. Mají věci, které nesnáší, mají věci, které milují. Denis třeba přenádherně hraje na klavír a rád si čte Malého prince, Lukáš miluje film, Majda rapuje, Marjamka krásně kreslí a vypráví příběhy v dokonalé angličtině, její bráška Ahmed je zas ke všem neskutečně přátelský. Moc se mi líbí jedno hodnocení na čsfd "Nemyslím si, že autisté jsou něčím jiní. To naopak my jsme pro ně příliš stejní.". Tak to prostě je.
Jedna věc mě opravdu překvapila a můj zážitek z filmu ještě umocnila. Znáte to, jak někteří lidé po skončení filmu už při titulcích vstávají a odcházejí, honem spěchají na další film, na kafe, domů, kamkoliv? Tentokrát ne. Všichni zůstali při titulcích, které byly ozvučené jen slabou klavírní hudbou, sedět v sedačkách jako zařezaní. Dokonce ještě pár sekund po dojetí titulků sál mlčky a nehybně seděl. Až po chvíli jsme se vzpamatovali a všem nám došlo, že bychom se asi měli uklidit. Zajímavé, tohle se mi v kině ještě nestalo. No a nebýt hned po filmu zahajovacího ohňostroje, který mě trochu rozptýlil, jsem asi dosekaná ještě několik hodin po návštěvě kina.
zdroj: csfd.cz

Pásmo animovaných filmů 1
Krátkometrážní filmy s přítelem naprosto milujeme. Na to, jak jsou krátké, většinou hodně řeknou. Jen nás trochu štve, že na tyhle animované na festivalu vždycky lidi hodně brávají třeba čtyřleté děti. Nechápou, že animovaný film ne vždy znamená vhodný pro děti. Většinou děti hlasitě vykřikují "mě to nebavíííí" nebo "mami co to jeee" a "mami vysvětli mi tooo" nebo "mě se to nelíbí". Tentokrát tomu ještě nasadila korunu maminka jednoho dítěte, která celý film mlela pantem a pak chlapečkovi říkala "v kině se nemluví". Ani nevíte, jak mě pobavilo, když jí chlapeček odvětil "ale ty taky mluvíš mami".
Proto prosím, pokud nemusíte, malinké děti na tohle opravdu neberte. Jen ruší okolí. Pro malé děti je na film festu pásmo "Nové české animáčky", kde opravdu najdete ty pěkné milé kreslené pohádky. Na PAF se ale opravdu děti podle mě zbytečně nudí a je otravné, že ruší ty, co si filmy chtějí užít. Proti dětem nic nemám, ale myslím, že i oni sami budou raději, když půjdou na něco, co budou chápat a zasmějí se u toho. Navíc v kině plném dětí je asi tak nějak jedno, že si u toho děti povídají. V PAM bývá možná tak jeden, někdy dva filmy, které děti můžou bavit. Zbytek ne. Však má taky většina těchto filmů doporučenou věkovou skupinu 10 let, což mi přijde tak akorát. Ve filmech je smích a život, ale klidně taky deprese a smrt. A ať chcete nebo ne, to se malým dětem nelíbí. Tečka.

Krátké filmy se ani moc hodnotit nedají. Asi se dá prostě jen říct jo nebo ne. A mě se líbily úplně všechny. Některé míň, některé víc, ale nakonec byly všechny dobré. :) Koukala bych se na krátké filmy do nekonečna! ^^

Rytíř hledá princeznu, režie Antoine Fromager, Laurie Bogdel, Loïc Resplandy, Lucas Godineau, Mathieu Astruc, Nicolas Canot
2016, krátkometrážní/animovaný, Francie
hodnotím 3/5
Tak tohle byl ten jediný film, který mohl děti bavit. Pohádkové prostředí, rytíř a drak. Film má moc pěkný a vtipný závěr, umí hezky rozesmát. :)

Mimové, režie Petra Varga
2016, krátkometrážní/animovaný, Maďarsko
hodnotím 5/5
Milý film z jednoho poledne v parku, kde si dva mimové právě obědvají a soutěží o pozornost holubů. Vykouzlí úsměv na tváři i dost pobaví. :)

Odd má hlavu jako vejce, režie Kristin Ulseth
2016, krátkometrážní/animovaný, Norsko/Portugalsko
hodnotím 4/5
Film o tom, jak vás nalezení přítele může vlastně zbavit všech starostí. Odd se bojí své velké hlavy, ale Gunn mu s tím vlastně tak trochu pomůže.

Děvčátko se sirkami, režie Anne Bailldo & Jean Faravel
2016, krátkometrážní/animovaný, Švýcarsko
hodnotím 5/5
Film na motivy H. C. Andersena. Asi všichni znáte stejnojmennou pohádku od tohoto autora. Tenhle film dopadne stejně, ale kouzelné na tom právě je, jak krátký je. Taky se mi hodně líbila animace, tady byla fakt skvěle udělaná a nádherně nakreslená. Až koukám, jak je film vlastně starý!!

Rajská krajina, režie Katalin Egely
2017, krátkometrážní/animovaný, Maďarsko
hodnotím 4/5
Tohle je ještě kratší film, než krátký. Ale moc hezký. Z popisku filmu: "Snímek nabízí prostřednictvím guaranské mytologie zcela odlišný pohled na ráj. Co když ten opravdový ráj je uvnitř nás a spočívá v harmonii a jednotě všeho živého?"

Stezka obrů, režie Alois di Leo
2016, krátkometrážní/animovaný, Brazílie
hodnotím 4/5
Moc pěkně udělaný film o koloběhu života.


zdroj: zlinfest.cz

Jiří Menzel - Komedie není legrace, režie Robert Kolinsky
2016, dokumentární, Švýcarsko
hodnotím 4/5
Skvělý dokument o českém režisérovi Menzelovi, jehož filmy máme moc rádi. Pokud vy taky, určitě stojí za to se na tohle podívat. Před projekcí se stavil i sám režisér filmu a pověděl nám něco o natáčení i o tom, jak moc dobře se mu s panem Menzelem pracovalo.
zdroj: zlinfest.cz

Tehdy spolu, režie Marta Santovjáková Gerlíková, Jiří Novotný
2017, poetický/historický, Česko
hodnotím 4/5
Opravdu moc a moc krásný film o Valašsku, jeho tradicích a zvycích, který se zároveň prolíná s válečným obdobím a příběhem židovky Terezky, která se právě na Valašsku ukrývá před deportací. Ve filmu není moc dialogů, pracuje se spíše s vyprávěním, které skvěle namluvila Vsetínská rodačka Eliška Balzerová. Promítání na festivalu bylo zároveň premiérou, takže se na podium přišli představit tvůrci filmu i společně s herci a právě paní Balzerovou. Pro nevalachy asi nebude mít celý film tu pravou atmosféru, ale i tak bych určitě všem doporučila, už jen kvůli tomu náhledu do tradic, na které se v dnešní době bohužel pomalu zapomíná.
Zajímavostí je, že některé kousíčky z filmu byly použity také ve filmu Děda, který má také příběh z Valašska.
zdroj: csfd.cz

Pásmo animovaných filmů 3
Ještě jedno pásmo krátkých animáků jsme si dali v neděli. Tentokrát bylo dětí v sále míň, tak to bylo klidnější. :)

Kapela hrála, režie Marjolaine Perreten
2016, krátkometrážní/animovaný, Francie/Švýcarsko
hodnotím 4/5
Opět moc milý film o festivalu dechových kapel. Obyčejné záběry z toho, jak to na takových festivalech bývá a jak se lidi hezky baví. Moc se mi líbilo, že v závěrečných titulcích byly fotografie z reálného festivalu.

Ona se červená, režie Els Decaluwe
2016, krátkometrážní/animovaný, Belgie
hodnotím 4/5
Lotte je plachá a prostě se pořád červená. Ale najde někoho, před kým jí její červenání se nepřipadá tak trapné. Moc hezké, taky! :)

Zahrada, režie Idil Ar Ucaner
hodnotím 5/5
2016, krátkometrážní/animovaný, Turecko
Krásný film o tom, jak si betonem ničíme přírodu, i když ta je pro nás tisíckrát důležitější, než kdejaký panelák. Navíc animace je tu fakt moc pěkná. :)

Tatínek a dcera, režie Chenglin Xie
2016, krátkometrážní/animovaný, Čína)
hodnotím 4/5
Zase moc hezký smysl filmu. O tom, jak je skvělé, když máte rodiče, kteří vás podporují a když někdy klopýtnete, jsou tu vždycky pro vás.

Rubikova kostka, režie Bastiaan Schravendeel
2017, krátkometrážní/animovaný, Nizozemsko
hodnotím 4/5
Tenhle film se skvěle hodí do dnešní doby, kdy máme pořád jen skloněné hlavy nad telefony. Při tom je tolik krásných způsobů, jak se zabavit. Animace jako taková se mi moc nelíbila, ale zas se mi moc líbil smysl filmu, který je v tom, že se opravdu nemusíme omezovat jen na obrazovky, když je kolem nás tolik krásných věcí pro hru a zábavu. Třeba právě rubikova kostka.

V bratrových stopách, režie Moritz Mayerhofer
2015, krátkometrážní/animovaný, Německo
hodnotím 4/5
Tady opět nejsem moc spokojená s animací. Je dobrá, jen prostě nemám ráda tyhle prostorové až moc moderní animace. Ale příběh jinak super. Maxův bratr zemřel ve válce, on přesto chce jít v jeho stopách a snaží se vstoupit do armády. Až když mu nehoda na cestě plány překazí a on se vrátí domů, přijde sám na to, proč jej rodiče nechtěli do armády pustit, a že nemá smysl opakovat to, co jeho bratr.


zdroj: csfd.cz

Muzzikanti, režie Dušan Rapoš
2017, romantický/hudební, Česko
hodnotím 3/5
Tenhle film je asi spíš tak na oddech. Mám docela rozporuplné pocity v jeho hodnocení, proto dávám zlatý střed. Příběh sám o sobě není tak špatný, jen film doplňují mnohdy malinko trapné scény. Hudba je v některých místech dobrá, v některých ještě lepší a v některých zas horší. Nejvíc se mi samozřejmě líbily písně Jaromíra Nohavici, který se ve filmu také objevil. Zbytek je až na výjimky takový lehounký rock, dokonce se najde i trochu směšný pop, ale do filmu se to hodí a tak nějak to tam být muselo.
Ve filmu vidím trošku nevyužitý potenciál, mohl být hodně dobrý, jen ho zpracovat o něco kvalitněji. Zas mu ale nechci dávat úplně palec dole, strašně moc se mi třeba líbil příběh Kláry a Izziho, která v něm vidí jak svého milovaného přítele, tak trochu i otce. Ten vztah mezi nimi byl krásně hozený na plátno, navíc herečka Michalina Olszańska je prostě skvělá (o tom jsem se přesvědčila už minulý rok ve filmu Já, Olga Hepnarová), i když hlas Hany Vágnerové jí docela seděl. Dabing ale bohužel nebyl moc dobrý.
Tohle promítání by se mi naprosto hodilo někam do letního kina. Pohodová hudba, letní příběh a záběry na nádhernou beskydskou krajinu. Léto, jako malované. Já si klidně ten film na relax někdy pustím znovu.

zdroj: csfd.cz
zdroj: youtube.com

To je prozatím vše, ještě se chystáme na tři filmy plus jedno pásmo šesti krátkých studentských dokumentů, takže se můžete zase těšit na druhý článek. ;) Tenhle jsem dávala dohromady docela dlouho, tak snad se tu najde alespoň pár filmových nadšenců, které to bude zajímat. :) Možná by takové filmové články mohly být i častěji mimo festival, co říkáte? :)

Byli jste na nějakém filmu v rámci zlinfestu vy nebo se chystáte?
A jestli ne, co jste viděli naposled v kině a jak se vám to líbilo? :)

6 komentářů:

  1. Ja si koupila listky na 2 filmiky, tak jsem zvedava :)

    OdpovědětVymazat
  2. Doufám, že někdy festival navštívím :) Kultura se musí podporovat!

    OdpovědětVymazat
  3. Krásný článek, já bych letos ráda na filmový festival do KV, mám to blízko a už dlouho jsem nebyla :D

    SmileThess

    OdpovědětVymazat
  4. Nechápu, proč jsem ještě nikdy nebyla na film.festivalu! Musím na nějaký zajít, protože mě pak vždycky mrzí, že spoustu filmů nikde jinde než tam neuvidím

    Zápisky z cest a života v Anglii ⇨ Diary of M

    OdpovědětVymazat
  5. Do Varů jezdím ráda, tady jsem ještě nebyla. Musím to napravit :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za tvůj komentář, určitě si ho přečtu a ráda i odpovím. :)