Ahoj, ahoj!
Dneska mám pro vás v článku dvě témata - jedno staré a druhé čerstvě nové. A začnu přesně naopak! ;)
Jak jste si možná někteří přes víkend, a hlavně teda včera večer, mohli všimnout, blog prošel zásadními změnami. Tou první je, že je teď rozdělen na tři hlavní rubriky (štítky):
Fotky a lifestyle
Tady spadá vlastně většina mých článků a do teď to byla taková jediná hlavní rubrika. Dál sem budu asi dávat nejvíce článků o mých zážitcích ze života společně s fotkami tak, jak jste zvyklí.
Tipy na akce a výlety
Jak víte, občas do lifestyle rubriky přidávám i nějaký názor na akci, kterou jsem navštívila nebo dám tip na fajn výlet. Takovéto články budou stále zařazovány do lifestylu, ale zároveň půjdou i sem do rubriky "Tipy na akce a výlety". Ti, kdo si nebudou chtít číst mé bláboly ze života, ale budou hledat jen něco, kam můžou vyrazit výletit, si otevřou tuto rubriku a budou tam mít vyfiltrované jen toto. :)
Knižní recenze
Och, moje dlouho, dlouho plánovaná rubrika. :D Už ani nevím, jak dlouho mám tu první recenzi rozepsanou. Ale ať nemám jen plané sliby, už jsem tu rubriku přidala a snad už brzy ta první recenze bude! A pak se doufám pohrnou i další, protože jsem se poslední dobou tak moc rozečetla, že mám dost o čem psát. :)
Doufám, že tohle rozdělení udělalo blog trochu přehlednější. :) V zápatí stále zůstanou ostatní drobnější štítky, podle kterých si najdete konkrétní věc. Jen je asi promažu a už jich nebude tolik.
Další změnou je očividně vzhled blogu. Dlouho ve mě hlodalo, že by to chtělo něco nového a hlavně něco čistějšího. A v pátek jsem se konečně vzala a šla s tím něco dělat. Ačkoliv design vypadá dost jednoduše, řeknu vám, že s HTML a CSS není žádná sranda. Vše jsem dokončila teprve včera večer. Jsem nagooglená snad na rok dopředu. :D Kromě drobných rad od Silvi Design a jakpsatweb.cz jsem si vše musela dohledat a vyzkoušet sama a byl to fakt oříšek. Ale povedlo se a já jsem ráda, že je hotovo. :)
Dejte mi určitě vědět, jak se vám to celé líbí - jak rozdělení do hlavních rubrik, tak i vzhled. Možná nebude design dokonale sedět všem obrazovkám, ale snažila jsem se ho vychytat tak, aby seděl na co nejvyšší procento obrazovek.
O víkendu jsem byla u našich. V neděli po obědě se mě maminka zeptala, jestli si vlastně nechci už vzít "TEN" prstýnek po babičce z taťkovy strany. Málem bych na něj zapomněla, ale pak se mi hned vybavilo, jak jsem pořád jako malá na prstýnek chodila nakukovat k taťkovi do jeho kufru na zámek, kde byl schovaný od babiččiny smrti. Taťka mi ho vždycky ukazoval a říkal, že až do něj dorostu, tak ho dostanu, mamce totiž velikostně vůbec neseděl.
No a já do něj dorostla - po více než patnácti letech - a sedí mi skvěle. Na každodenní nošení to teda u mě není, navíc zlato vlastně vůbec nenosím, ale určitě jej někdy na výjimečné příležitosti vytáhnu. Je totiž fakt nádherný, miluju takovéhle staré kousky! ^^ Prstýnek možná není nijak extra drahý, ale pro mě měl - a teď má ještě víc - srdeční hodnotu.
Bohužel babička umřela docela brzy na svůj věk. Já měla v tu dobu ani ne sedm, mého bráchu si babička užila jen na rok a pár měsíců. I tak na ni mám ale dost vzpomínek, které se mi pořád vybavují. Pamatuju si, že babička nosívala tenhle prstýnek pořád. Byla to jedna z jejích typických věcí, kterou si u ní člověk vždycky vybavil, Delší mikádo z černých vlasů (které jsem jí mohla česat), Nivea (kterou se pravidelně mazala a někdy mi taky udělala na obličej pět teček krému, jako sobě, což vypadalo legračně) a prstýnek s vínovým kamínkem (který se mi hrozně líbil a ještě víc se mi líbil na babičce). Hrávala s náma na schovávanou pořád dokola do zblbnutí, dělala nám žemlovku a spolu s bratránky jsme ji měli moc rádi. :) Je skvělé, že můžu mít něco jejího u sebe. Děkuju!
Máte taky nějakou hezkou hmotnou vzpomínku na někoho, koho jste měli rádi a už třeba nemůže být s vámi? Tyhle věci jsou totiž fakt poklad. :) Jednak jsou krásné a jednak se při pohledu na ně hned zamyslíte a vybavíte si hezké chvilky s tím, komu patřily dříve.
Blog vypadá super, těším se na tvou první knižní recenzi! :) Ten prstýnek je neskonale nádherný ♥ Mám ráda takovéhle poklady jako památku na ty, které jsme měli rádi, ale už tu s námi bohužel nejsou.
OdpovědětVymazatPěkně rozčleněné rubriky, těším se na tipy na výlety. Taky mám hmotnou památku, taky na babičku, vzpomínám na ni s láskou a ráda, přesto když vidím předmět od ní, je mi vždy spíš nějak smutno :)
OdpovědětVymazatUž teď jsem tam zařadila několik starších článků a ještě toho chci projít víc a pozařazovat to tam, tak můžeš mrknout, jestli tam něco pro tebe najdeš. :)
VymazatPřed Vánoci taky děda vyndal krabičku s babiččinými šperky a já si jeden prsten vybrala. Takhle je babička pořád se mnou. Beru to hrozně vážně, takže ho ani snad nikdy nesundám, protože věřím, že mě ochraňuje. Od její smrti už je to víc než sedm let, ale mně je to pořád tak líto. Bylo mi tenrkát dvanáct a netušila jsem, že se může stát, že umře, takže to byla velká rána.
OdpovědětVymazatTaky mám prsten pro otci a nosím ho denně. Je s granátem. S jakým kamenem je tvůj?
OdpovědětVymazatPavle to já bohužel vůbec nevím. Možná je to jen úplně obyčejné barevné sklíčko, kdoví. :) Zkusím se zeptat dědečka, jestli bude vědět. :)
VymazatBlog vypadá moc hezky :) jinak nemám ho po někom, ale mám prstýnek který jsem dostala od babičky z 15 narozkám :)
OdpovědětVymazatSmileThess
Design vypadá super!:) Já vždycky z HTML rostu!
OdpovědětVymazatBabička má pár podobných taky ve své šperkovnici a jako dítě jsem milovala se jimi prohrabovat a představovala si , že až jednou budu velká tak si taky takovým pořídím:) Je super, že máš takovou památku, která ti bude babičku pořád připomínat:)
Mám po babičce její bižuterii a pak také zlatý přívěsek s modrým kamínkem a stejné náušnice. Nosila to neustále. Táta mi to dal dlouho po její smrti. Myslela jsem, že ji s tím pochovali, i když si vzpomenu, jak ji nastrojili do rakve, je mi špatně. Vůbec to k ní nesedělo. Ale pak mi to táta dal a já to schovávala. Občas to nosím na tančení k šatům. A pak mám hodinky, které dostala maminka od své maminky k patnáctinám. :)
OdpovědětVymazatTen vínový prstýnek se mi moc líbí. Já bych jej nosila pořád, protože mám celkově styl, který by se k němu hodil, ale je fakt, že je dobře, že když už si jej vezmeš, tak si vzpomeneš na babičku :)
Design se mi taky líbí. A takový prstýnek po babičce určitě dokáže potěšit. Já taky jeden takový mám a střežím si ho jako oko v hlavě. Je teda pravda, že ho moc nenosím, schovávám si ho spíš na speciální příležitosti, protože se tak trochu bojím abych ho neztratila nebo aby se s ním třeba něco nestalo. Když už si ho ale vezmu, tak mi to vždy udělá radost.
OdpovědětVymazatMám to úplně stejně. Taky mám doma pár šperků po prarodičích, kterých se prostě asi jen tak nezbavím. Je ale pravda, že některé kousky nosím pořád. Konkrétně jsem si v poslední době hodně oblíbila jeden stříbrný prsten. Myslím si, že ten bude mít i docela hodnotu, protože vypadá, že je hodně starý.
Vymazat