úterý 13. srpna 2013

Díky za kočičí tlapky a zoubky!

Dobré ráno.
Koukali jste včera na perseidy? Byla noc, kdy zase měly padat nejvíce. Já jsem se na to těšila, ale bohužel mi do plánů vlezlo něco jiného (no co, ono to celý srpen padá podobně, tak mrknu jindy). Včera jsem si hezky udělala k večeři krupičku a sledovala film. Sice mi do něj něco podivně šustilo a pořád jsem slyšela nějaké podivné zvuky, ale zatím mě to nezajímalo. Dokud to nevylezlo na světlo.

Asi hodinu po tom, co jsem dojedla jsem u své postele uviděla obludu. Doslova obludu. Možná mi neuvěříte, ale byla to fakt tak 15centimetrová kobylka. >.< V životě jsem větší kobylku neviděla. Dovlekla jsem tu bráchu, ať s tím něco udělá, ale ten se akorát otočil, ať "to něčím plácnu" a podal mi na to dostatečné prostředky. Tak děkuju.

No a začal hon na ten ošklivý hmyz. Snad 3 hodiny! jsem tu byla jak na trní, furt kobylku sledovala, pak zas hledala, když se mi ztratila a o něco později jsem zjistila, že mám snad z těchto velkých hmyzích potvor fobii. Jinak si neumím vysvětlit, proč mi později vždycky, když jsem ji viděla, začalo srdce mlátit do hrudi jak splašené, uplně mě olilo, bylo mi zle, skoro na omdlení a chvilkama opravdu uplně do pláče. A co teprve, když ta mrcha vylezla na skříň a potom z ní slétla a málem mi skončila na hlavě! Dobře, štítím se hmyzu, procházím kolem toho obloukem, ale ještě v životě jsem u sebe nezažila takový srach, jako včera. Možná to bude tím, že jsem ještě nepotkala větší hmyz, než včera. Menší hmyz sice obcházím, ale nikdy jsem z toho nebyla až takhle v háji. >.<

Už jsem pomalu myslela, že buď se budu na spaní stěhovat k bráchovi nebo strávím noc v nemocnici, když v tom mě napadlo povolat moje kočičí miláčky. Felixek se někde sice flákal, ale Eli mě v tom nenechala. Vzala jsem si ji do pokoje, ještě zažila jeden odporný kobylkovský nálet na moji hlavu a pak pustila micinu a za chvilku bylo po kobylce. No, ulevilo se mi obrovsky! Eli dostala snad milion pochval a já mohla jít konečně klidně spát. Ať mě milovníci hmyzu klidně zaškrtí, ale ještě chvilka s tím ošklivým a nehezkým tvorem a asi sebou fakt seknu. A už v životě si v létě a už vůbec ne v noci neotevřu okno uplně dokořán!

//Fotky kobylky nemám, neměla jsem odvahu se přiblížit. Představte si menšího chameleona, přesně tak totiž vypadala. >.<

Co vy, viděli jste někdy taky něco hmyzího a ošklivého, co bylo až nepřirozeně velké?
Máte z něčeho fobii?

1 komentář:

Těším se na vaše komentáře. :) Za všechny moc děkuji, ráda na většinu i odpovím.